Tacca leontopetaloides – Krąpiel pierzastodzielna
Tacca leontopetaloides, krąpiel pierzastodzielna, je jednou z nejpozoruhodnějších tropických hlíznatých rostlin z čeledi pochrzynovitých (Dioscoreaceae). Je známá především jako zdroj polynéské maranty (arrowroot) – škrobu získávaného z hlíz – a díky úžasnému květenství s dlouhými, nitkovitými „vousy“, které ji připomínají slavné „netopýří květy“.
Synonyma a názvosloví
Druh popsal Kuntze (1891) a jeho bazionym je Leontice leontopetaloides L. (1753). Databáze Kew POWO uvádí pro tento druh až kolem 33 synonym; mezi nejdůležitější patří:
- Leontice leontopetaloides L. (bazionym)
- Tacca pinnatifida J.R.Forst. & G.Forst.
- Tacca pinnatifida Gaertn.
- Tacca involucrata Schumach. & Thonn.
- Tacca sativa Rumph. ex Reider
- Tacca hawaiiensis H.Limpr.
- Tacca oceanica Seem.
- Tacca artocarpifolia Seem.
- Tacca madagascariensis Bojer
- Tacca quanzensis Welw.
- Arum gracile Roxb.
- Chaitaea tacca Sol. ex Seem.
V angličtině se rostlina nazývá „Polynesian arrowroot“, „East Indian arrowroot“, „Fiji/Tahiti arrowroot“ a „batflower“, v jazycích Pacifiku pak například pia, masoa, mahoaʻa, yabia a gapgap; v češtině je známá jako krąpiel pierzastodzielna.
Původ a vzhled
Druh pochází z rozsáhlé oblasti tropů Starého světa a Pacifiku – od tropické Afriky a Madagaskaru přes Indii a jihovýchodní Asii až po severní Austrálii a četné ostrovy Oceánie. Tak rozsáhlý areál je částečně výsledkem vědomého šíření rostliny austronezskými námořníky jako „rostliny cestovní“ (canoe plant).
Je to vytrvalá geofytická bylina dorůstající 0,5–1,5 m, která v suchém období usychá do podzemní hlízy bohaté na škrob. Jednotlivé listy jsou obrovské, hluboce dlanitě peřeně členěné, nasazené na dlouhých rýhovaných řapících. Květenství je okolík na vysokém stvolu, obklopený listnatými přívěsky, s četnými visícími nitkovitými výrůstky (přívěsky) dlouhými 10–20 cm. Plodem je dužnatá, žebrovaná bobule s mnoha semeny.
Mrazuvzdornost a pěstování
Krąpiel je rostlina přísně tropická, citlivá na mráz, přizpůsobená pro zóny USDA 10–11; poškozuje ji už teplota pod cca 15 °C. V mírném podnebí se pěstuje v květináči na teplém, vlhkém a chráněném místě, v rozptýleném světle. V létě má ráda teplo a vysokou vlhkost vzduchu, v zimě její hlíza přechází do klidu – tehdy se udržuje v teple a téměř suchu.
Pěstování ze semen
Semena se před výsevem namáčejí 24–72 hodin v teplé vodě, poté se vysévají mělce (2–4 mm) do lehkého, humózního, propustného substrátu, udržovaného stále vlhkého. Klíčové jsou vysoká teplota (25–30 °C) a vlhkost vzduchu – nejlépe v zakryté mini-skleníku. Klíčení je pomalé a nerovnoměrné, obvykle trvá 1 až 9 měsíců, proto se nesmí předčasně vzdávat pěstování.
Bezpečnost a použití
Surové hlízy obsahují hořké, mírně toxické látky, proto se tradičně před konzumací několikrát proplachují, čímž se získává čistý bílý škrob – polynéská maranta používaná do pudinků a dezertů (např. havajský haupia). Rostlina byla také zdrojem lepidla a přírodního zpevňovače. V naší nabídce je především výjimečná okrasná a sběratelská rostlina.
Zajímavosti
Krąpiel pierzastodzielna byla klasickou „cestovní rostlinou“ starého Pacifiku – austronéští námořníci rozváželi její hlízy v kánoích jako spolehlivý „hladový“ zdroj škrobu na vzdálených atolech. Její podivný květenství s dlouhými „vousy“ odhaluje příbuznost se slavnými netopýřími květy (Tacca chantrieri, T. integrifolia).
Shrnutí
Tacca leontopetaloides je rostlina pro trpělivé sběratele exotiky – odmění je velkými, tvarovanými listy a jedním z nejpodivnějších květenství mezi jednoděložnými rostlinami. Vyžaduje tropické teplo, vlhkost a trpělivost při pomalém klíčení, ale výsledek je opravdu neobvyklý.
